Změny v ověřování listin do zahraničí apostilní doložkodoložkou

V souvislosti s novelou notářského řádu, o které jsme informovali dříve, dochází k přesunu agendy ověřování listin vydaných či ověřených notáři apostilní doložkou blíže občanům. Od 1. října 2021 tak apostilní doložky na listiny bude vydávat Notářská komora ČR a to jednak ve svém sídle, ale rovněž také ve všech regionálních notářských komorách. Superlegalizaci bude nadále zajišťovat Ministerstvo spravedlnosti. 

Změny se dotknou i poplatků za ověření. Za vydání apostilní doložky bude vybíráno 300,- Kč a za vyšší ověření 100,- Kč.

Zdroj: https://justice.cz/web/msp/overovani-listin-do-ciziny
 

 

Rozsah a podmínky práva akcionáře na vysvětlení záležitostí na valné hromadě 
Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 27 Cdo 3812/2019, ze dne 25.5.2021, potvrdil, že účelem úpravy práva akcionáře na vysvětlení je zajištění toho, aby akcionář mohl řádně a se znalostí věci posoudit věci valnou hromadou projednávané a mohl se podle toho rozhodnout. Vzhledem k tomu pak potvrdil, že vysvětlení se má akcionáři dostat právě na valné hromadě. Jinak řečeno, pokud akcionář na valné hromadě přítomen není, vysvětlení požadovat nemůže.  

Pokud by vysvětlení bylo složité, připouští zákon ve výjimečných případech, aby vysvětlení bylo poskytnuto dodatečně, ve lhůtě do 15 dnů. Podmínka složitosti bude naplněna pouze v případě, kdy nebylo možno rozumně předpokládat, že akcionáři budou podání vysvětlení požadovat, a současně jej nelze podat bez přípravy přímo na zasedání valné hromady. Jinými slovy členové představenstva či správní rady mají být připraveni na možné žádosti akcionářů tak, aby bylo schopni jim vysvětlení poskytnout na dotčené valné hromadě.

Nejvyšší soud uzavřel, že základní podmínkou pro uplatnění práva na vysvětlení je přítomnost akcionáře na dotčené valné hromadě.

Rozsudek Nejvyššího soudu dostupný zde: https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/538D584A7B8C2193C1258740001A3F72?openDocument&Highlight=0,

 

 

Uplatnění nároku na škodu poškozeným 
Již dříve bylo Nejvyšším soudem dovozeno, že pracovněprávní odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem nevylučuje občanskoprávní odpovědnost jiného subjektu za škodu z té samé škodné události.

V letošním roce navíc Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2736/2020, ze dne 28.4.2021, dovodil, že pokud došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a zároveň třetí osoby za škodu obecnou, záleží na poškozeném, u kterého z těchto subjektů svůj nárok na náhradu škody uplatní.

Rozsudek Nejvyššího soudu dostupný zde: https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/D34A11A5C865CEEAC125871C0018697B?openDocument&Highlight=0,