Odstoupení od konkurenční doložky bez udání důvodu

Nález Ústavního soudu ze dne 21. května 2021, sp. zn. II. ÚS 1889/19, překonal dosud obecně platný názor, že není možné odstoupit od konkurenční doložky, a to i v případě, kdy tato možnost byla smluvně sjednána.

Ústavní soud poukázal na samotnou podstatu právního institutu konkurenční doložky, kterou je ochrana práv a zájmů zaměstnavatele. Zaměstnavatel však nesmí jednat svévolně a tohoto práva zneužívat. Zaměstnanec je stále chápán jako slabší smluvní strana v pracovněprávních vztazích.

Zaměstnavatel může odstoupit od konkurenční doložky i bez udání důvodu, soudy mohou přezkoumávat pouze to, zda nedošlo ke zneužití silnějšího postavení zaměstnavatelem.

Nález Ústavního soudu dostupný zde: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tis-kova_mluvci/Publikovane_nalezy/2021/II._US_1889_19_na_web.pdf

 

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona jako předmět podnikání v zakladatelských listinách

Nejvyšší soud svým usnesením ze dne 12. května, sp. zn. 27 Cdo 3549/2020, zasáhl zásadním způsobem do dosavadní praxe zakládání společností. Ve svém usnesení rozhodl, že předmět podnikání v zakladatelských listinách nelze vymezit jako ,,výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona‘‘. Jedná se o neurčité ujednání, jelikož z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem. Důsledkem neurčitosti ujednání je jeho zdánlivost.

Při zakládání společnosti tak není možné uvést takovýto předmět podnikání do obchodního rejstříku. Stejně tak je nutné, aby již existující společnosti zjednali nápravu a konkretizovali svůj předmět podnikání. K tomu je nutná úprava zakladatelských listin, notářský zápis a změna v obchodím rejstříku.

Pokud nedojte ke specifikaci předmětu podnikání ani na výzvu soudu, soud může společnost poslat do likvidace.

Usnesení Nejvyššího soudu dostupné zde: https://www.nsoud.cz/Judikatura/judika-tura_ns.nsf/WebSearch/C5FE337516D19AFDC12586E30044E874?openDocu-ment&Highlight=0,

 

A na závěr malé opakování

Důsledek překročení zástupčího oprávnění vs. jednání bez zmocnění

Ve spojitosti s právním institutem zastoupení rozlišujeme pojmy překročení zástupčího oprávnění a jednání bez zmocnění. Hlavním rozdílem je následný důsledek takového jednání pro osobu, za kterou bylo jednáno.

V případě překročení zástupčího oprávnění platí, že zastoupený je tímto jednáním vázán, pokud neprojeví nesouhlas. Naopak v případě jednání bez zmocnění při neprojevení souhlasu vázán není.

Rozdílem se zabýval v nedávné době Nejvyšší soud (sp. zn. 27 Cdo 4220/2019), kdy předmětem sporu byla otázka, zda uzavření zprostředkovatelské smlouvy na prodej akcií zmozněncem oprávněným zastupovat zmocnitele ve všech věcech týkajících se prodeje určitých akcií, bylo překročení zástupčího oprávnění, či jednání bez zmocnění.

Nejvyšší soud rozhodl, že se jednalo o činnost, která má k udělenému oprávnění vztah, a proto se jedná pouze o překročení zástupčího oprávnění. Tím, že zastoupený neprojevil nesouhlas s jednáním zmocněnce, jím byl vázán.

Rozsudek Nejvyššího soudu dostupný zde: https://www.nsoud.cz/Judikatura/judika-tura_ns.nsf/WebSearch/2EA608315F53705AC12586DF00187BA0?openDocu-ment&Highlight=0,null,