Smluvní pokuta – z ceny včetně či bez DPH?

Máte ujednanou smluvní pokutu? Dejte si pozor na to, zda obě smluvní strany chápou její výši stejně.

Otázka smluvní pokuty byla předmětem sporu, kterým se na začátku letošního roku zabýval Krajský soudu v Brně, pobočka ve Zlíně. Smluvní pokuta byla ujednána z celkové ceny zboží. Ve smlouvě ovšem byla uvedena jak cena zboží bez DPH, tak včetně DPH a strany se přely o to, z které ceny má být smluvní pokuta počítána.

Krajský soud ve svém rozsudku ze dne 21. ledna 2021, č.j. 58 Co 175/2020-160 došel k závěru, že pokud smlouva obsahuje jak cenu zboží bez DPH, tak cenu včetně DPH, a ujednání o smluvní pokutě stanovuje pokutu v určité výši z celkové ceny zboží, jedná se o dostatečně jasné, určité a jednoznačné ujednání. Za celkovou cenu chápeme tu, kterou kupující nakonec za zboží zaplatí, tedy včetně DPH.

 

Odstoupení od smlouvy ve lhůtě ,,bez zbytečného odkladu‘‘

Pojem ,,bez zbytečného odkladu‘‘ je v právu využíván velmi často. Nikde ovšem není přesně stanoveno, o jak dlouhý časový úsek se jedná.  Tímto pojmem se v letošním roce zabýval Nejvyšší soud, kdy ve svém rozsudku ze dne 25. února 2021, sp. zn. 29 ICdo 81/2019 popsal lhůtu ,,bez zbytečného odkladu‘‘ jako velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.

Obecně by se tedy mělo jednat o co nejkratší časový úsek. Důvodem, proč nelze délku stanovit zákonem konkrétně, je fakt, že časový úsek, který v jedné situaci lze chápat jako ,,bez zbytečného odkladu‘‘ a jedná se o okamžité jednání, může být v jiné situaci zbytečně dlouhý a naopak. Soud přináší návod, jak délku vykládat.

Toto rozhodnutí potvrdilo, že je vždy nutné každou takovou lhůtu posuzovat podle konkrétních okolností.

Rozhodnutí NS dostupné zde: https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/F8D01F0CDB12A84DC12586DE00160D19?openDocument&Highlight=0,

 

A na závěr malé opakování

 

Souběh pracovního poměru a funkce jednatele

I přes to, že otázka přípustnosti souběhu pracovního poměru a funkce jednatele je známá věc, často se setkáváme s tím, že v této záležitosti někteří nemají zcela jasno. Klíčové je rozlišit, zda se jedná o pravý, či nepravý souběh.

Víte, jaký je rozdíl?

Roli hraje to, jaké činnosti daná osoba vykonává. V situaci, kdy práci vykonávanou v pracovním poměru lze označit za činnost jednatele, hovoříme o pravém souběhu, a ten přípustný není.