Co přináší nový zákon o prověřování zahraničních investic a jak v praxi ovlivní zahraniční investice

Již od 1.5.2021 vejde v účinnost zákon č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic.[1] Ten nově stanoví pravidla pro prověřování některých definovaných zahraničních investic státními orgány z důvodu ochrany bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku. Při aktuální politické situaci lze předpokládat, že jeho aplikace a posuzování kontrolními orgány nebude mít dlouhé přechodové období.

Na které investice se zákon vztahuje?

Zákon se vztahuje na zahraniční investice do strategických a pro Českou republiku významných oblastí, které investorům umožní v rámci těchto osob (či věcí) vykonávat zákonem stanovenou míru kontroly hospodářské činnosti (možnost nakládat nejméně s 10 % hlasovacích práv nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv v cílové osobě, členství v orgánu cílové osoby, vlastnické právo k cílové věci apod.). Pro účely zákona je zahraničním investorem osoba, která uskutečnila či hodlá uskutečnit investici v České republice a

-       není státním občanem ČR či jiného členského státu EU,

-       nemá sídlo v ČR či jiném členském státu EU, nebo

-       je takovou osobou přímo či nepřímo ovládána.

Zákon rozlišuje dvě skupiny prověřovaných investic a zavádí pro ně dva režimy.

První skupinou s nejpřísnějším režimem jsou zahraniční investice v oblasti:

-          vojenského materiálu,

-          kritické infrastruktury či základních služeb (např. odvětví energetiky, dopravy, bankovnictví, infrastruktury finančních trhů, zdravotnictví, vodního hospodářství, digitální infrastruktury či chemického průmyslu) a

-          tzv. zboží dvojího užití (tzn. zboží včetně softwaru a technologií, které lze použít jak pro civilní, tak i vojenské účely).

Druhou skupinou jsou investice obecně vymezené jako další zahraniční investice, které jsou způsobilé ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek.

Splnění této definice bude na posouzení kontrolních orgánů, z tohoto důvodu doporučujeme sledovat činnost kontrolních orgánů a průběžně posuzovat, zdali vámi zamýšlené transakce nespadají pod některou z uvedených definic.

Které státní orgány budou prověřováním investic pověřeny?

Prověřování stanovených investic bude zajišťovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, které bude v rámci tohoto řízení spolupracovat s ostatními ústředními orgány České republiky, Policií České republiky, zpravodajskými službami České republiky či Českou národní bankou. Na výsledné rozhodnutí bude mít vliv i Vláda České republiky.

Jaké povinnosti zákon stanoví pro zahraničního investora, pokud plánovaná investice spadá do vymezených kategorií?

Zahraniční investice spadající do první skupiny mají nejpřísnější režim a nesmí být uskutečněny bez předchozího povolení (příp. podmíněného povolení) Ministerstva průmyslu a obchodu.

Zahraniční investice podle druhé skupiny mohou být podrobeny řízení o prověření buď na základě výsledku tzv. konzultace[2], kterou ministerstvu navrhne zahraniční investor, případně může být zahájeno ministerstvem z moci úřední, a to i zpětně až do 5 let ode dne dokončení zahraniční investice, která nebyla prověřena.

Sankce za porušení

Porušením povinností vyplývajících z tohoto zákona o prověřování zahraničních investic hrozí zahraničnímu investorovi pokuta až do 2 % z celkového čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, nebo od 100 000 Kč do 100 000 000 Kč, jestliže výši celkového čistého obratu nelze zjistit.

Pokud zahraniční investor nesplní podmínky stanovené rozhodnutím kontrolního orgánu, může v krajním případě dojít k omezení jeho vlastnických nebo hlasovacích práv v cílové osobě (věci) nebo k nucenému prodeji cílové osoby (věci) ve veřejné dražbě nebo mimo dražbu prostřednictvím obchodníka s cennými papíry.

Zákon o prověřování investic v praxi

Zákon o prověřování investic tedy přináší do českého právního řádu systém monitoringu společensky potenciálně rizikových transakcí. Dikce zákona je bohužel velmi vágní a zejména při současné definici sledovaných investic může být výklad velmi široký. Je proto otázkou, nakolik bude po 1.5.2021 i v rámci nerizikových investic pro investora bezpečnější dobrovolně se obracet na ministerstvo pro „schválení“ plánované investice. Tím se ovšem může celý proces akvizice neúměrně prodloužit, zejména nyní, kdy se rozhodovací praxe ministerstva bude teprve tvořit a spolupráce s ostatními státními a jinými orgány nemá ustálenou podobu.

Široce upravená možnost ministerstva v rámci řízení o prověření zahraniční investice vyžadovat od zahraničního investora řadu informací včetně vlastnické struktury, konečného investora či zdroje financování můžu nadto investory znejistit, zejména u investic, jejichž nutnost posouzení bude hraniční.

Na druhou stranu nelze nyní doporučit podstupovat riziko realizace investic bez kooperace s kontrolním orgánem, neboť pokutu a další sankce ze zákona lze ukládat i zpětně, což může mít za následek mimořádné zvýšení nákladů.

Tak uvidíme. Teprve praxe prvních měsíců ukáže, zda budou řízení podle zákona o prověřování investic pouze formalitou a zda budou zásahy státních orgánů do transakcí na území České republiky spíše výjimečné. Každopádně to pro investory znamená další povinnost, kterou jim naše republika klade při investicích v ČR (a s tím spojenému přílivu kapitálu, vzniku nových pracovních míst apod.), což může mít za následek reálný přesun případných investic mimo ČR, resp. EU.

 

[1] Ten provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19.3.2019.

[2] Povinnost konzultace mají dále všichni zahraniční investoři, kteří investují do cílové osoby, která je držitelem licence pro celoplošné rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, jehož souhrnný minimální průměrný tištěný náklad činí 100 000 výtisků za den za poslední kalendářní rok.