Novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

Novela přináší změny například v definicích skutečného majitele, v převzetí, provádění identifikace a kontroly klienta a v tom, jak nakládat s nesrovnalostí údajů v evidenci skutečných majitelů. Dále novela upravuje navýšení pokut za přestupky a také působnost Finančního analytického úřadu.

Definice skutečného majitele bude nově s odkazem do zákona o evidenci skutečných majitelů. Pro účely AML je pak tedy skutečný majitelem: skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů nebo fyzická osoba, za kterou se obchod provádí.

Při identifikaci se rozšiřuje okruh tzv. sledovaných činností a zjišťovaných identifikačních údajů. Nově se objevuje v právní úpravě AML i proces zesílené identifikace a kontrola v případě, že na základě zhodnocení rizik podle § 21a AML zákona představuje klient, obchod nebo obchodní vztah vyšší riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

Sledované činnosti jsou rozšířeny o daňové poradenství, v celém jeho rozsahu, a to včetně takového poradenství, které je prováděno jinými osobami (podnikateli), než jsou daňoví poradci.

Ustanovení § 27 odst. 1 AML zákona zůstalo v podstatě nedotčeno. Pokud se tedy jedná o vlastní výkon advokacie, advokáti do okruhu povinných osob nebudou patřit. Tato výjimka má dopad i na povinnost vypracovat písemně hodnocení rizik, obdobně jako je tomu u zpracování systému vnitřních zásad. Hodnocení rizik a systém vnitřních zásad je povinna zpracovat a poskytnout svým členům Česká advokátní komora.

Jednou z nejdiskutovanějších změn je povinnost povinné osoby upozornit klienta na to, že údaje v evidenci skutečných majitelů nejsou ve shodě se skutečným stavem. Pokud tuto neshodu nebo nesrovnalost advokát u klienta zjistí, jeho povinností je upozornit klienta s vymezením, v čem tato nesrovnalost spočívá. Povinná osoba musí ohlásit nalezenou nesrovnalost soudu, který je příslušný k řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.

Na tuto ohlašovací povinnost však dopadají výluky, a to v souvislosti s povinností mlčenlivosti advokáta. Pokud tak půjde o informace, které advokát zjistí v souvislosti s poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta, obhajobou klienta v trestním řízení, zastupováním klienta v řízení před soudy, nebo poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se soudních řízení, a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv, nebo zda již byla ukončena, neplatí pro něj povinnost upozornění a oznámení soudu.

Novela také upravila výši pokut za přestupky. Pokud je přestupek spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně lze dokonce uložit pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce.

Nově může subsidiárně ukládat Finanční analytický úřad správní tresty členům profesních komor např. když Česká advokátní komora sama nezahájí do 60 dnů řízení nebo kontrolu. Porušení povinností AML zákona je nově přestupkem, a ne kárným proviněním advokáta.